1711 - 1918

Ludwig Karl Wilhelm

svobodný pán von Gablenz

Ludwig Karl Wilhelm, svobodný pán von Gablenz, generál jízdy, jak zní jeho plný titul, se narodil v roce 1814 v Jeně rodině saského generálporučíka. Jablko nespadlo daleko od stromu, a tak mladý Gablenz nastoupil vojenskou dráhu. Vystudoval rytířskou akademii v Drážďanech a byl jmenován poručíkem v saském gardovém pluku. V roce 1833 vstoupil do rakouské armády. Ve válce s Itálií v roce 1848 a v Uhrách v roce 1849 prokázal statečnost a vojenský rozhled. V roce 1859 velel brigádě u Solferina, roku 1864 byl stanoven do čela rakouského expedičního sboru v Dánsku. S ním dosáhl vítězství v několika střetnutích a po vyhrané válce se stal místodržícím v Holštýnsku. Při vypuknutí prusko-rakouské války v roce 1866 byl již 4 roky podmaršálkem a dostal pod velení X. armádní sbor, se kterým vybojoval jedinou pro Rakousko vítěznou bitvu ve válce 1866, bitvu u Trutnova.

Vojenští historikové především zhodnotili jeho obratné řízení boje, zejména početné nasazení děl. Tím se snažil eliminovat převahu pruských jehlovek, o jejichž výhodách se přesvědčil právě v Dánsku, kde ještě bojoval po boku Prusů. Po prohrané válce vyjednával klid zbraní, z pověření vedl rozhovory o míru s pruským králem Vilémem. V roce 1867 se stal velícím generálem v Chorvatsku a doživotním členem panské sněmovny rakouské, roku 1868 generálem jízdy a roku 1869 velícím generálem v Uhrách. V roce 1871 vystoupil z činné služby a zdržoval se ve Švýcarsku, kde 28.1. 1874 zemřel dobrovolnou smrtí ranou z revolveru. Zůstala po něm manželka Helena a děti Dyonis, Heinrich a Mathilda.

Generál Gablenz byl čestným občanem Vídně, tajným radou, majitelem hulánského pluku č. 6, komandérem Řádu Marie Terezie, nositelem velkokříže rakouského Leopoldova Řádu, nositelem Řádu železné koruny 1. třídy, nositelem vojenského záslužného kříže, měl velkokříž Řádu červené orlice v diamantech a byl dekorován i komandérem pruského řádu Pour le Merite vedle dalších řádů a vyznamenání. Od roku 1868 nesl jeho jméno i trutnovský sbor ostrostřelců.

Vítěz bitvy u Trutnova se vrátil zpět ke svým mrtvým spolubojovníkům až 28. září 1905. Jeho ostatky jsou dodnes uloženy v kryptě, ve více než 17 m vysokém litinovém jehlanci, na dnešním vrchu Šibeníku (dříve byl nazýván po Gablenzovi jako Gablenzův vrch). Současně s převozem ostatků byl před monumentální památník X. armádního sboru umístěn i původní Gablenzův náhrobek z Curychu ve tvaru zlomeného stromu.

Ludwig von Gablenz (fotografie 1866)

Ludwig von Gablenz (litografie 1866)

Ludwig von Gablenz (litografie 1866)

Zdroj textů: http://www.trutnov.cz

Zdroj obrázků: http://www.trutnov.cz

kniha Tam u Králového Hradce

Autor: Ondra.J